Založit webové stránky nebo eShop

Rybárna

Panská rybárna

Objekt obecně nazývaný Panská rybárna se nachází ve středu obce u hlavní silnice. Při současném stavu vědomostí nejsou známy archivní prameny, či jiné konkrétní doklady, které by blíže osvětlily dobu vzniku a původní poslání objektu.

Vlastní stavba patrového, v jádře patrně renesančního, objektu se obrací jižním průčelím do ulice. Průčelím prochází zaklenutý průjezd opatřený raně barokním portálem, nad jehož bosovaným ostěním je patrné místo po dnes neexistující zcizené desce, z jejíhož textu by patrně bylo možné získat alespoň část chybějících informací. Dvorní trakt se dvěma nestejně hlubokými křídly lemuje protáhlou parcelu běžící k náhonu. Vstupní reprezentační obytné křídlo je vybaveno pavlačí nesenou dvěma oblouky opírajícími se o masivní sloup, dnes zpevněný nevhodnou obezdívkou. Horní patro pavlače je zaklenuto arkádou spočívající na čtveřici pískovcových toskánských sloupků položených na hranolových, rovněž pískovcových pilířcích. Z průjezdu je schodištěm vedený přístup do prvního patra s řadou dříve reprezentačních místností. Z průjezdu jsou přístupny přízemní místnosti a prostor černé kuchyně. Východní část dvorního traktu byla přístupná z arkádou opatřené pavlače na pavlač nesenou dnes odtesanými krakorci. Západní, kratší křídlo, tvoří valeně zaklenutá suterénní místnost, která snad pochází z nejstaršího období, před renesanční, či raně barokní přestavbou objektu Panské rybárny. Objekt je zastřešen vysokou sedlovou střechou, lehce lomeného obrysu, s bočními štíty sníženými půlvalbou. Dvorní trakty jsou kryty nižšími sedlovými střechami, vše opatřeno taškovou krytinou.

Datum vzniku objektu, případně jeho dřívější přestavby, nelze bez stavebně historického průzkumu určit. Dá se pouze usuzovat na období stavební činnosti ve spojení s vodním mlýnem, případně aktivitami místního cechu mlynářů na bývalém panství ženského cisterciáckého kláštera v Oslavanech, jehož součástí byla Slup do 40. let 16. století. Již koncem 16., nebo počátkem 17. století mohlo dojít při získání Slupi spolu s blízkými Jaroslavicemi rodinou Althanů současně s radikální úpravou vodního mlýna k přestavbě (či stavbě) Rybárny, která má spolu se zmíněným mlýnem řadu shodných stavebních detailů. Zajímavostí obce je rameno náhonu obepínající historickou část vsi, které je ještě v mapě stabilního katastru z počátku 19. století uváděno jako „laguna řeky Dyje”. Tato skutečnost vede k domněnce, že objekt byl původně vodní tvrzí. Skutečnost, že okolí obce bylo již od středověku užíváno pro zřizování rybníků a chov ryb, spolu s názvem objektu naznačuje, že Rybárna mohla být alespoň v posledních staletích užívána jako sídlo panské správy fungující ve vztahu k rybničnímu hospodářství jaroslavického panství. 

Po roce 1945 byla rybárna znárodněna a do jejího areálu se nastěhoval státní statek, který využíval prostory jako garáže traktorů, kovárnu i jako skladiště sena a pícniny.

Dne 12. února 1973 byla stavba zapsána do seznamu kulturních památek jako „měšťanský dům” pod číslem 36143/7–6729. V roce 1978 došlo k podepsání smlouvy mezi Státním statkem ve Znojmě a TMB o bezplatném převodu objektu Rybárna ve Slupi na muzeum s platností k 1. lednu 1979

TMB provedlo v 80. letech 20. století stavební úpravy podle projektu brněnského pracoviště Rudného projektu (autor Ing. J. Svoboda), při kterých nebyla, kromě zaměření stávajícího stavu, pořízena potřebná dokumentace značně zdevastovaného objektu. Ten byl, kromě statického zajištění opatřen, novým zastřešením, zbaven vnitřních druhotných přestaveb, které vytvořily ze stavby tři bytové jednotky. Byla vyměněna okna a opatřena kamennými ostěními jednotného unifikovaného rozměru, která v řadě případů nerespektují původní členění okenních os. Stavebním úpravám však nepředcházel stavebně historický průzkum.

V současnosti není objekt Rybárny zpřístupněn veřejnosti. TMB uvažuje o provedení stavebně historického průzkumu, rekonstrukci objektu a posléze i jeho vhodném kulturní využití např. ve vztahu k vodnímu hospodářství, rybníkům, rybnikářství a chovu ryb, případně přehradám. 

            
                  2010                                                                           2011

Objekt v datech

16. století - kdo nechal ve Slupi v pozdně renesančním duchu vystavět místní vodní tvrz se neví.

17. - 18. století - tvrz je majetkem rodu Althanů.

18. - 19. století - tvrz slouží jako panská rybárna pro ubytování rybářů starajících se o hospodářství na soustavě vodních 

                         ploch patřících k rozlehlému jaroslavickému panství.

1. pol. 20 století - posledním šlechtickým majitelem tvrze je rod říšských hrabat von Spee.

1945 - tvrz je znárodněna.

50. - 60. léta 20. století - do areálu tvrze se nastěhoval státní statek.

70. léta 20. století - Národní technické muzeum Brno získává areál vodního mlýna ve Slupi a společně s ním i vodní tvrz.

80. léta 20. století - tvrz se rekonstruuje. Opravily se střechy, provedlo se statické zajištění tvrze, ale z nedostatku 

                             finančních prostředků nebyla komplexní oprava dokončena.

počátek 21. století - o tvrz se přihlásili poslední majitelé a o vlastnictví sídla se vedou soudní spory.

 

 

Foto: Řezníček Petr

TOPlist