Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web

Slup

Slup


Co je to Slup?

Zařízení k samočinnému odchytávání ryb plujících (táhnoucích) po proudu vodního toku nebo tímto proudem strhávaných. Slup je tvořen žlabem z podélných latěk (brlení) a vkládá se do proudící vody například u jezu tak, aby protékající voda propadala mezi brlením a zachycené ryby sklouzly do podstavené, nejčastěji dřevěné bedny s otvory. Slup se dříve používal hlavně k lovu úhořů.

 

a nebo také co je to Slup?

Obec nacházející se ve východní části okresu Znojmo, vpravo od toku Dyje v nadmořské výše 191 m.n.m, cca 4 km od hranic s Rakouskem. 

Současnost obce                                                                       

Kraj:                            Jihomoravský                  
Okres:                          Znojmo                                znak obce                                                 vlajka obce
Historická země:            Morava
Status:                          Obec
Katastrální výměra:        15,72 km2 (Oleksovičky 2,98 km2 )
Počet obyvatel:              447 (26.3.2011)
Zeměpisná šířka:            48°45´59´´
Zeměpisná délka:            16°11´0´´
Nadmořská výška:          191 m.n.m.
PSČ:                              671 28
Části obce:                     Slup, Oleksovičky
Adresa obecního úřadu:   Slup 42, 671 28, Jaroslavice
Starosta:                         Ing. František Jeleček
Oficiální web:                 www.slup.cz
 
Organizace:                    SDH Slup, SFK Slup, Myslivecké sdružení, Klub matek, Skupina vinařů Slup o.s.
Partnerství a spolupráce: Svazek obcí Dyje, DSO Jaroslavice - Slup, DSO Strachotice - Slup, DSO Daníž
Firmy:                           Ökoplant international s.r.o - Slup 83, Kóta-sady, spol. s r.o. - Oleksovičky 179
Služby:                          Mateřská škola - Slup 55, Smíšené zboží Sobotková - Slup 55, Penzion Anna - Slup 103,
                                     Knihovna + veřejný internet - Slup 42
 
 
Pamětihodnosti:               Kostel Jména Panny Marie, kulturní památka
                                      Vodní mlýn, č.p. 3, kulturní technická památka, muzeum
                                      Panská rybárna, náves čp.59, kulturní památka
                                      ČS. opevnění, kulturní technická památka, muzeum
                                      Výklenková kaplička - poklona, na rozcestí Oleksovičky - Jaroslavice, kulturní památka
                                      Výklenková kaplička - poklona, náves, kulturní památka
                                      Krucifix, kulturní památka
                                      Krucifix, kamenný na hřbitově, kulturní památka
                                      Socha sv. Jana Nepomuckého při škole, kulturní památka
                                      Sloup se sochou sv. Šebestiána, náves, kulturní památka
                                      Stodola u venkovská usedlosti čp.20, kulturní památka
                                      Venkovská usedlost čp.49, kulturní památka
                                      Stodola u venkovská usedlosti čp.76, kulturní památka
                                      Stodola u venkovská usedlosti čp.79, kulturní památka
                                      Zvonice na návsi, kulturní památka, Oleksovičky
                                      Výklenková kaplička - poklona, u křižovatky z hlavní komunikace v obci, kulturní památka,
                                                                          Oleksovičky                         
                                      Sousoší Nejsvětější Trojice, náves, kulturní památka, Oleksovičky
 
 
Chráněná území přírody, památné stromy a přírodní zajímavosti na území obce Slup:

Dub u Daníže, památný strom (jihozápadně od obce, u křižovatky polních cest a mostku přes Daníž)
Jaroslavické rybníky, ptačí oblast (populace kvakoše nočního a jeho biotop)
Meandry Dyje, evropsky významná lokalita (nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a 
                        Callitricho-Batrachion, vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského 
                        stupně, výskyt klínatky rohaté)
Ječmeniště, evropsky významná lokalita (kontinentální opadavé křoviny, subpanonské stepní trávníky, panonské sprašové 
                   stepní trávníky) 
Mlýnská strouha, je technická památka, známá také jako Mlýnská strouha, Krhovicko–jaroslavický náhon. V současnosti
                            31,6 kilometrů dlouhé vodní dílo, jedno z nejstarších na Moravě.             
 
Vinařství v obci:
Geologická charakteristika - obec leží v prostoru tzv. jaroslavického příkopu, pokleslé sníženiny v souvrství stratigrafického stupně karpat, který je vyplněný uloženinami spodního badenu. Z vinných sklepů v jižním okolí obce je popsán korelačně cenný profil souvrstvím s typickými zástupci mikrofauny dírkovců a měkkýšů (stratotypová lokalita stupně karpat). Mladší částí pokryvu jsou vápnité spraše s cicváry a písčitohlinité splachy podél Danýže.
Plocha viničních tratí je 95,5 ha.
Názvy viničních tratí: U kamenů, Terasy, Dolní vinohrady, Dívčí vrch
 
 
Tabulka vybraných vzdáleností od obce Slup, podle mapového portálu mapy.cz
 
Krajská města Sídlo

       Vzdálenost v km

(nejkratší trasa po silnici)

Brno 69
Jihlava 90
Olomouc 141
Zlín 150
České Budějovice     153
Pardubice 168
Hradec Králové 189
Praha 214
Ostrava 225
Plzeň 263
Liberec 273
Ústí nad Labem 292
Karlovy Vary 339
Nejsevernější obec v ČR Lobendava 321
Nejjižnější obec v ČR Vyšší Brod 179
Nejvýchodnější obec v ČR Bukovec 264
Nejzápadnější obec ČR Krásná 361
Geografický střed ČR Číhošť 143
Nejbližší moře Trieste, Itálie 535
Hlavní města sousedních států Vídeň 77
Bratislava 118
Berlín 545
Varšava 582
 
 
            
 
Obec Slup ve světě
 
Název obce Město Kraj Stát
Slup Garwolin Mazowieckie Polsko
Slup Sroda Slaska Dolnoslaskie Polsko
Slup Grudziadz I Kujawsko-Pomorskie Polsko
Slup Dzialdowo Warminsko-Mazurskie Polsko
Slup Javor Dolnoslaskie Polsko
Slup     Kosovo
Slupski mlyn Grudziadz I Kujawsko-Pomorskie Polsko
ulice Slupská Plzeň Plzeňský ČR
ulice Na slupi Praha Středočeský ČR
 
 
Historie obce
 
Zemědělská a vinařská obec Slup, dříve zvaná Čule, německy Zulb, je poprvé zmíněna k roku 1046 v listině padělané ve 12. století. V pravé listině se mluví o Slupi roku 1228. Téhož roku byl postaven v obci kostel Panny Marie pod vrbami. Na pečetích z roku 1649 je v pečetním poli štít, u jeho spodku kopeček, z něhož vyrůstají tři lilie, prostřední směřuje kolmo vzhůru, pravá k pravému, levá k levému boku štítu. V roce 1900 měla obec největší rozlohu vinic v okrese (152 ha). První mapová zmínka o obci je z roku 1720 na mapě Jana Kryštofa Müllera, kde je obec zakreslena s názvem Zulb. Na mapě Moravy a Slezska z roku 1872-78 je dvojí název Zulb/Čule a na církevní mapě biskupství brněnského z roku 1894 je již napsáno Slup. 
 
Obec Slup (něm. Zulb, před rokem 1949 též Čule) se nachází přibližně 15 km jihovýchodně od Znojma, na pravé straně toku řeky Dyje, asi 4 km od státní hranice s Rakouskem. Etymologie místního názvu obce má (podle Jungmanna) souvislost s názvem pro dřevěnou pomůcku, používanou k lovu ryb. Asi 3 km jihovýchodně od Slupi nachází se městečko Jaroslavice (něm. Joslowitz), někdejší sídlo (do roku 1945) soudního okresu. Součástí obce Slup byla do roku 1960 též osada Hnízdo (do roku 1949 Knast, něm. Gnast). V roce 1964 byla ke Slupi integrována obec Oleksovičky a k 1. 1. 1986 proběhla na základě usnesení plenárního zasedání ONV Znojmo (č. XIX/72-16/85 ze dne 26. 9. 1985) integrace obce Slup k MNV Jaroslavice.

Před rokem 1945 byla Čule téměř čistě německou obcí. Podle údajů ze sčítání obyvatel z roku 1930 se k německé národnosti hlásilo 1277 osob z celkového počtu 1367 tehdejších obyvatel obce. Přítomnost německé většiny byla zřejmě důvodem toho, proč v obci nevznikl žádný český revolučí národní výbor. Podle Vládního nařízení č. 4, o volbě a pravomoci národních výborů, ze dne 5. 5. 1945, byla obec Čule klasifikována jako obec s většinou „státně nespolehlivého obyvatelstva“ a ONV ve Znojmě tedy přistoupil k dosazení správního komisaře. Ještě před dosazením správního komisaře udržovala ovšem neoficiální správu obce stanice Národní bezpečnostní stráže v Jaroslavicích. Na zdejší stanici se dne 2. 7. 1945 také dostavila deputace obce Zděchov (okr. Vsetín), která měla dle instrukcí ONV ve Znojmě dohodnout podrobnosti osídlení obcí Čule a Oleksovičky. V následujících dnech (5. – 7. července 1945) přišlo do Čule asi 90 uchazečů ze Zděchova a po prohlédnutí usedlostí obsadili celkem 70 usedlostí. O přesto byla obec nakonec osídlena jen z jedné třetiny a řada zemědělských usedlostí zůstala prozatím opuštěna.

Do funkce správního komisaře pro obce Čule a Oleksovičky byl z rozhodnutí ONV ve Znojmě (čj. 1893/I) jmenován Bohuslav Rožek z Jevišovic, který převzal správu obou obcí k 16. 7. 1945. Ještě téhož dne převzal nový komisař správu obce Čule od bývalého německého starosty Karla Bauera a pokladníka Františka Baumgartnera. Z protokolu o převzetí obecní správy je zřetelné, že většina správních, účetních a evidenčních knih z období kdy obec příslušela k znojemskému landrátu (1938-1945), byla zničena před příchodem Rudé armády.

Činnost správního komisaře během roku 1945 není bohužel možné rekonstruovat, neboť první zápis o zasedání správní komise v Čuli je datován až k 4. 1. 1946. Mimo zajištění dohledu nad průběhem zemědělských prací se činnost správního komisaře soustředila především na osídlení obce a odsun německého obyvatelstva. Zasedání správní komise ze dne 25. 1. 1946 nedoporučilo ONV ve Znojmě udělovat místním Němcům státní občanství. Odsun Němců probíhal od 16.-19. března 1946. Po Němcích zůstalo v Čuli neobydleno téměř 95 domů a zemědělských usedlostí.

MNV byl v Čuli ustaven teprve po květnových volbách (1946) do Ústavodárného národního shromáždění. Na základě vládního nařízení č. 120/46 Sb. a směrnice ministerstva vnitra (B-2541-6/6-46-II/2, ze dne 6. 6. 1946) byly národní výbory  obnoveny tak, aby zastoupení odpovídalo poměrnému výsledku voleb. Schůze volebního výboru se konala dne 25. 6. 1946 a předsedou volebního výboru byl zvolen Pokorný Josef. Na ustavující schůzi MNV (7. 7. 1946) předal Bohuslav Rožek správu obce nově zvolenému předsedovi Antonínu Hrbáčkovi.

První návrh na změnu úředního názvu obce vzešel z podnětu Místopisné komise zemské osvětové rady v Brně, již v dubnu 1947. Ta doporučila obnovit původní historický název obce (tj. Slup), na místo užívaného a zkomoleného názvu „Čule“. Pro osadu Knast (něm. Gnast), která politicky a katastrálně příslušela k Čule, navrhovala místopisná komise původně jako nový název Hnězdo (nyní Hnízdo). Rada MNV sice schválila na své mimořádné schůzi (20. 4. 1947) změnu názvu obce z Čule na Slup, ale k definitivní změně názvu došlo až na základě Vyhlášky ministerstva vnitra č. 864, ze dne 5. 8. 1949. Podle instrukcí ONV ve Znojmě (zn. 171-20/8-1949) se užívání nového názvu obce mnělo (od srpna roku 1949) striktně dodržovat ve veškeré úřední korespondenci.

          

Během roku 1947 došlo taktéž k významné změně v hranicích katastrálního území obce Čule. Asi 6 km od Čule se nachází menší osada Hnízdo, tehdy se sídlem velkostatku o výměře zhruba 150 ha (k roku 1947), která dosud náležela do katastrálního území obce Čule. Vzhledem k scelování pozemků v průběhu osídlování sousedních obcí Micmanice, Strachotice a Ječmeniště, zůstalo katastrální území osady Hnízdo jaksi odděleno od hranic katastrálního území obce Čule. Místní občané této osady si rovněž stěžovali na špatnou dostupnost a spojení s šest kilometrů vzdálenou obcí Čule. Změna územních hranic a katastrální příslušnosti byla realizována v letním období roku 1949 a osada Hnízdo se stala samostatným katastrálním územím. Po roce 1960 připojena k obci Vrbovec.

  

Mezi léty léty 1948-1951 byla struktura ve vedení MNV Slup poměrně nestabilní. Antonín Hrbáček rezignoval na funkci předsedy MNV dne 14. 7. 1948 ze zdravotních důvodů a jeho funkci dočasně převzal Kučera Jaroslav. Poté, co MAV NF odvolal z funkce dosavadní členy, krátce vykonával funkci předsedy Josef Pokorný. Od května roku 1950 převzal vedení MNV Bohumil Stejskal. Vnitřní organizace činnosti MNV byla, v intenci Vládního nařízení č. 14/1950 Sb., rozdělena do několika referátů a zvoleni příslušní referenti. V listopadu 1950 došlo opět k rozpuštění MNV a zavedení prozatímní správy. Správní komise působila ve složení: Plánka Jan, Vosmanský František, Klempa Josef a Kukla Josef. V únoru 1951 proběhla ustavující schůze neorganizovaného MNV ve Slupi, která zvolila za předsedkyni MNV Smolíkovou Marii.

V padesátých letech probíhala také ve Slupi tzv. kolektivizace zemědělství a socializace vesnice. I přesto, že do místního JZD vstoupila většina zemědělců z obyvatel obce (celkem 54 čísel popisných), existovala zde vlivná opozice soukromých zemědělců, která očekával krach kolektivního zemědělství. V obci sice byla založena pobočka strojní traktorové stanice, která měla přispívat ke zvyšování zemědělské výroby a produkce, ale členové rady MNV si často stěžovali na nedbalost její práce.

Na základě usnesení (č.XXI-59) ONV ve Znojmě ze dne 6. 3. 1964, došlo ke sloučení obce Slup s menší obcí Oleksovičky (asi 2,5 km jihovýchodně od Slupi). Návrh na integraci obou obcí byl projednán v plénu MNV Slup a Oleksovičky dne 16. 12. 1963. Počet obyvatel sloučené obce nyní dosahoval 666 osob. Většina obyvatel byla zaměstnána v zemědělství na místním státním statku.

        

Po volbách v prosinci roku 1971 byl do funkce předsedy MNV opět zvolen Jaroslav Kučera. Byla zvolena rada MNV v tomto složení: Kučera Jaroslav, Smutný Antonín, Prokůpek Vladimír, Povalač Josef, Řezníčková Marie. V následujících letech proběhla ve Slupi výstavba rodinných domků typu „OKAL“ (uvedeny do provozu v roce 1976) a zejména rekonstrukce významné místní památky – pozdně renesančního vodního mlýna.

Tato historická stavba také představuje nejvýraznější dominantu obce (dnes národní kulturní památka). Po válce byl objekt mlýna (č.p. 94) zkonfiskován německým majitelům a dosazen zde národní správce František Juračka. V následujícím období objekt využívalo zdejší JZD k mletí obilí a stavba více méně chátrala. V roce 1970 přešel mlýn do vlastnictví státu a pod správu Technického muzea v Brně. Rekonstrukce byla prováděna podle projektové dokumentace, kterou zpracoval podnik Hutní projekt Brno (dříve Interprojekt). Proces centralizace veřejné správy, který se od sedmdesátých let minulého století opíral o koncepci tzv. střediskové sídelní soustavy, vyvrcholil v roce 1986 integrací MNV obce Slup se střediskovou obcí Jaroslavice. Návrh na sloučení národních výborů obou obcí vzešel z usnesení rady ONV Znojmo )č. 4-01/80). Na zasedání pléna MNV ve Slupi byl návrh projednán a schválen dne 1. 2. 1980. Protože Místnímu národnímu výboru v Jaroslavicích tehdy příslušel statut obce s rozšířenou působností předpokládalo se, že integrace přinese zlepšení situace v oblasti dostupnosti služeb a investic do středisek osídlení. Plenární zasedání ONV ve Znojmě schválilo usnesení )č. XIX/72-16/85) ze dne 26. 9. 1985 sloučení MNV Slup a MNV Jaroslavice od 1. 1. 1986. Veřejná správa obce Slup nyní spadala pod činnost Místího národního výboru v Jaroslavicích. 

 
 
     Původní znak obce                    Současný znak obce
             
 
 
 
                       Pečeť z roku 1649                                   Pečeť z roku 1860
    
                Pečeť z roku 1892                                       Pečeť z roku 1937
     
 
 
Razítko ze 40. let
 
 
 
                 Razítko z 50. let                                       Razítko ze 60. let
   
 
                
 
 
Obyvatelstvo v číslech
 
 
Sčítání v roce Počet obyvatel Počet domů
1869 1 299 231
1880 1 483 304
1890 1 592 316
1900 1 646 350
1910 1 725 364
1921 1 700 371
1930 1 693 416
1950 697 211
1961 648 154
1970 564 143
1980 534 151
1991 437 157
2001 408             168
2011 447   191

Poznámky:        

Počet obyvatel      
1869 - obyvatelstvo přítomné civilní    
1880 až 1950 - obyvatelstvo přítomné     
1961 až 1991 - obyvatelstvo bydlící (tj. hlášené v obci k trvalému pobytu)
2001 - obyvatelstvo bydlící (osoby s trvalým nebo dlouhodobým pobytem)          
 
Počet domů
1869 až 1950 - celkový počet domů
1961 až 1980 - počet domů trvale obydlených
1991 až 2001 - celkový počet domů
 
 
Počet obyvatel 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961
Oleksovičky 290 339 346 380 415 402 400 153 151
Slup 1009 1144 1246 1266 1310 1298 1293 544 497

 

 

    Rok  Stav 1.1. Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek přirozený Přírůstek migrační Přírůstek celkový Stav 31.12.
1971 566 9 3 6 26 6 -20 -14 552
1972 552 11 8 14 23 3 -9 -6 546
1973 546     19 5 19 22 14 -3 11 557
1974 557 9 7 6 19 2 -13 -11 546
1975 546 19 8 15 20 11 -5 6 552
1976 552 14 2 4 25 12 -21 -9 543
1977 543 7 3 4 10 4 -6 -2 541
1978 541 13 5 11 21 8 -10 -2 539
1979 539 12 7 20 18 5 2 7 546
1980 546 11 6 9 23 5 -14 -9 537
1981 534 6 3 7 5 3 2 5 539
1982 539 6 4 4 16 2 -12 -10 529
1983 529 6 11 18 7 -5 11 6 535
1984 535 3 - 7 18 3 -11 -8 527
1985 527 8 7 13 16 1 -3 -2 525
1986 525 2 6 6 19 -4 -13 -17 508
1987 508 3 5 10 9 -2 1 -1 507
1988 507 12 5 6 4 7 2 9 516
1989 516 2 3 6 10 -1 -4 -5 511
1990 511 5 11 8 11 -6 -3 -9 502
1991 440 6 6 - 8 - -8 -8 432
1992 432 5 2 - 13 3 -13 -10 422
1993 422 9 2 5 16 7 -11 -4 418
1994 418 6 6 - 16 - -16 -16 402
1995 402 4 2 - 6 2 -6 -4 398
1996 398 3 5 36 10 -2 26 24 422
1997 422 3 5 1 13 -2 -12 -14 408
1998 408 3 8 1 18 -5 -17 -22 386
1999 386 4 6 16 13 -2 -3 1 387
2000 387 4 6 8 10 -2 -2 -4 383
2001 413 3 2 17 19 1 -2 -1 412
2002 412 6 2 27 10 4 17 21 433
2003 433 3 6 20 7 -3 13 10 443
2004 443 5 6 9 16 -1 -7 -8 435
2005 435 5 6 13 7 -1 6 5 440
2006 440 7 5 10 11 2 -1 1 441
2007 441 4 7 5 10 -3 2 -1 440
2008 440 4 7 12 10 -3 2 -1 448
2009 448 8 6 17 11 2 6 8 452
2010 452 6 6 15 18 - -3 -3 449

 

 

Sčítání lidu, domů a bytů 2011 (předběžné výsledky)

 

1. Obyvatelstvo podle pohlaví a druhu pobytu

  26. 3. 2011 1. 3. 2001
 Obyvatelstvo  celkem 447 408
V tom
pohlaví
muži 228 191
ženy 219 217
v tom
druh
trvalý 433 407
dlouhodobý 14 1
Z celku cizinci 15 1
Narození v obci 210 197

     

2. Obyvatelstvo podle věku

  26. 3. 2011 1. 3. 2001
Obyvatelstvo celkem 447 408
v tom ve
věku
0 - 14 let celkem 73 64
muži 37 28
ženy 36 36
15 - 64 let celkem 313 287
muži 162 147
ženy 151 140
65 let a více
let včetně
nezjištěno
celkem 61 57
muži 29 16
ženy 32 41

 

3. Obyvatelstvo podle pohlaví a rodinného stavu

  26. 3. 2011 1. 3. 2001
Muži celkem 228 191
Z toho svobodní 93 77
ženatí 105 102
rozvedení 20 8
ovdovělí 10 4
Ženy celkem 219 217
Z toho svobodné 78 69
vdané 103 100
rozvedené 13 12
ovdovělé 25 36

 

4.  Obyvatelstvo podle nejvyššího ukončeného vzdělání

  26. 3. 2011 1. 3. 2001
Obyvatelstvo ve věku 15 a více let 374 344
Z toho
nejvyšší
ukončené
vzdělání
základní včetně neukončeného 110 120
střední včetně vyučení (bez maturity) 156 154
úplné střední (s maturitou) a vyšší odborné včetně nástavbového 73 59
vysokoškolské 17 7
bez vzdělání 4 2

 

5. Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity

  26. 3. 2011 1. 3. 2001
Obyvatelstvo celkem 447 408
Ekonomicky aktivní 194 211
z toho zaměstnaní 164 177
z toho zaměstnanci 129 151
zaměstnavatelé 4 -
osoby pracující na vlastní účet 18 -
nezaměstnaní 30 34
Ekonomicky neaktivní 222 193

 

6. Obyvatelstvo podle národnosti

  26. 3. 2011 1. 3. 2001
Obyvatelstvo celkem 447 408
Z toho národnost česká 176 338
moravská 87 59
slezská - -
slovenská - 4
polská - -
německá - -
romská - 1
neuvedeno 152 5

 

7. Obyvatelstvo podle náboženské víry

  26. 3. 2011 1. 3. 2001
Obyvatelstvo celkem 447 408
Věřící - nehlásící se k církvi 38 -
Věřící - hlásící se k církvi 60 175
Z toho Církev římskokatolická 54 169
Církev československá husitská - -
Českobratrská církev evangelická - 2
Bez náboženské víry 122 188

 

8. Obyvatelstvo podle státního občanství

  26. 3. 2011 1. 3. 2001
Obyvatelstvo celkem 447 408
Z toho podle státního občanství Česká republika 432 407
Slovensko - -
Německo - -
Polsko - -
Ukrajina 14 1
Rusko - -
Vietnam - -

 

9. Domy podle obydlenosti, druhu domu a vlastníka

  26.3. 2011 1. 3. 2001
Domy celkem  191 168
z toho obydlené 154 133
z obydlených rodinné domy 150 133
bytové domy 2 -
Z obydlených podle vlastníka domu fyzická osoba - -
obec, stát - -
bytové družstvo - -
spoluvlastnictví vlastníků bytů 1 -
kombinace vlastníků - -
z obydlených s obdobím - -

 

10. Neobydlené domy podle druhu domu a důvodu neobydlenosti

  26. 3. 2011 1. 3. 2001
Neobydlené domy celkem 37 35
Z toho druh domu rodinné domy 36 34
Z toho důvod neobydlenosti sloužící k rekreaci 16 14
přestavba domu 3 2
nezpůsobilé k bydlení 3 4
bytové domy - -
Z toho důvod neobydlenosti přestavba domu - -
nezpůsobilé k bydlení - -

 

11. Obydlené byty podle právního důvodu užívání bytu a vybavenosti

  26. 3. 2011 1. 3. 2001
Obydlené byty celkem 153 134
z toho právní důvod užívání bytu ve vlastním domě 112 131
v osobním vlastnictví 24 -
nájemní 4 1
družstevní - -
z toho vybavenost osobním počítačem s internetem 68 3
bez internetu 4 9
z toho koupelna 141 119
z toho splachování 137 107

 

12. Obydlené byty podle způsobu vytápění a použitých energií

  26. 3. 2011 1. 3. 2001
Obydlené byty celkem 153 134
z toho převládající způsob vytápění ústřední 88 77
etážové (s kotlem v bytě) 21 14
kamna 30 32
z toho energie používaná k vytápění z kotelny mimo dům 1 -
uhlí, koks, uhelné brikety 12 31
plyn 87 80
elektřina 14 10
dřevo 31 13
z toho plyn zaveden do 104 85

 
 
 
 
Prameny:
 
www.cojeco.cz
www.wikipedia.cz
www.slup.cz
www.fotodoma.cz
www.czso.cz
SOA Znojmo
 
TOPlist